Ве́тхий Заве́т:
Быт.
Исх.
Лев.
Чис.
Втор.
Нав.
Суд.
Руф.
1Цар.
2Цар.
3Цар.
4Цар.
1Пар.
2Пар.
1Езд.
Неем.
2Езд.
Тов.
Иудиф.
Есф.
Иов.
Пс.
Прит.
Еккл.
Песн.
Прем.
Сир.
Ис.
Иер.
Плч.
ПослИер.
Вар.
Иез.
Дан.
Ос.
Иоил.
Ам.
Авд.
Ион.
Мих.
Наум.
Авв.
Соф.
Аг.
Зах.
Мал.
1Мак.
2Мак.
3Мак.
3Езд.
Но́вый Заве́т: Мф. Мк. Лк. Ин. Деян. Иак. 1Пет. 2Пет. 1Ин. 2Ин. 3Ин. Иуд. Рим. 1Кор. 2Кор. Гал. Еф. Флп. Кол. 1Фес. 2Фес. 1Тим. 2Тим. Тит. Флм. Евр. Откр.
Но́вый Заве́т: Мф. Мк. Лк. Ин. Деян. Иак. 1Пет. 2Пет. 1Ин. 2Ин. 3Ин. Иуд. Рим. 1Кор. 2Кор. Гал. Еф. Флп. Кол. 1Фес. 2Фес. 1Тим. 2Тим. Тит. Флм. Евр. Откр.
Скрыть
14:5
14:6
см.:Притч.11:17;
14:7
14:8
14:17
14:20
14:22
14:23
14:24
см.:Притч.8:34;
14:25
14:27
Блаже́нъ му́жъ, и́же не поползну́ся устна́ма свои́ма и не уязви́ся печа́лiю грѣха́.
Блаже́нъ, ему́же не зазрѣ́ душа́ его́, и и́же не спаде́ от наде́жды своея́.
Му́жеви скупо́му не лѣ́по е́сть бога́тство, и человѣ́ку зави́дливу на что́ имѣ́нiе?
Собира́яй от души́ своея́ инѣ́мъ собира́етъ, и во благи́хъ его́ ині́и насладя́тся.
И́же себѣ́ зо́лъ, кому́ до́бръ бу́детъ? и не возвесели́тся во имѣ́нiи свое́мъ.
Зави́дящаго себѣ́ самому́ нѣ́сть злѣ́йша: и сiе́ воздая́нiе зло́бы его́.
А́ще и добро́ твори́тъ, въ забы́тiи твори́тъ и на послѣ́докъ изъяви́тъ зло́бу свою́.
Лука́въ [е́сть] зави́дяй о́комъ, отвраща́яй лице́ и презира́яй ду́шы.
О́ко лихои́мца не насыща́ется ча́сти, и оби́да лука́ваго изсуша́етъ ду́шу.
О́ко лука́во зави́дливо и о хлѣ́бѣ, и на трапе́зѣ свое́й ску́дно.
Ча́до, я́коже и́маши, добро́ твори́ себѣ́, и приноше́нiя Го́сподеви досто́йно приноси́:
помяни́, я́ко сме́рть не заме́длитъ, и завѣ́тъ а́довъ не пока́занъ ти́ бы́сть.
Пре́жде не́же у́мреши ты́, добро́ твори́ дру́гу и по си́лѣ твое́й простри́ и да́ждь ему́.
Не лиши́ся от дне́ добра́, и ча́сть жела́нiя бла́га да не пре́йдетъ тебе́.
Не инѣ́мъ ли оста́виши притяжа́нiя твоя́ и труды́ твоя́, въ раздѣле́нiе жре́бiя?
Да́ждь и возми́, и освяти́ ду́шу твою́:
я́ко нѣ́сть во а́дѣ взыска́ти сла́дости.
Вся́ка пло́ть я́ко ри́за обетша́етъ, завѣ́тъ бо от вѣ́ка: сме́ртiю у́мреши.
Я́ко ли́стъ расплоща́яся на дре́вѣ ча́стѣ, о́въ у́бо спа́даетъ, другі́й же прозяба́етъ: та́кожде и ро́дъ пло́ти и кро́ви, о́въ у́бо умира́етъ, о́въ же роди́тся.
Вся́кое дѣ́ло гнiю́щее изчеза́етъ, и дѣ́лаяй е́ съ ни́мъ отъи́детъ.
Блаже́нъ му́жъ, и́же во прему́дрости у́мретъ и и́же въ ра́зумѣ свое́мъ поуча́ется святы́ни:
размышля́яй пути́ ея́ въ се́рдцы свое́мъ, и въ сокрове́нныхъ ея́ уразуми́тся.
Изы́ди вслѣ́дъ ея́ я́ко изслѣ́дникъ и на путе́хъ ея́ присѣди́.
Приница́яй сквозѣ́ око́нца ея́ и при две́рехъ ея́ послу́шаетъ.
Обита́яй бли́зъ до́му ея́ и вбiе́тъ ко́лъ въ стѣ́ны ея́, поста́витъ ски́нiю свою́ вскра́й ея́ и обита́ти бу́детъ во оби́тели благи́хъ,
положи́тъ ча́да своя́ въ покро́вѣ ея́ и подъ вѣ́твьми ея́ водвори́тся,
покры́ется е́ю от зно́я и во сла́вѣ ея́ обита́ти бу́детъ.
Блажен человек, который не погрешал устами своими и не уязвлен был печалью греха.
Блажен, кого не зазирает душа его и кто не потерял надежды своей.
Не добро богатство человеку скупому. И на что имение человеку недоброжелательному?
Кто собирает, отнимая у души своей, тот собирает для других, и благами его будут пресыщаться другие.
Кто зол для себя, для кого будет добр? И не будет он иметь радости от имения своего.
Нет хуже человека, который недоброжелателен к самому себе, и это – воздаяние за злобу его.
Если он и делает добро, то делает в забывчивости, и после обнаруживает зло свое.
Зол, кто имеет завистливые глаза, отвращает лицо и презирает души.
Глаза любостяжательного не насыщаются какою-либо частью, и неправда злого иссушает душу.
Злой глаз завистлив даже на хлеб и в столе своем терпит скудость.
Сын мой! по состоянию твоему делай добро себе и приношения Господу достойно приноси.
Помни, что смерть не медлит, и завет ада не открыт тебе:
прежде, нежели умрешь, делай добро другу, и по силе твоей простирай твою руку и давай ему.
Не лишай себя доброго дня, и часть доброго желания да не пройдет мимо тебя.
Не другим ли оставишь ты стяжания твои и плоды усилий твоих для раздела по жребию?
Давай и принимай, и утешай душу твою,
ибо в аде нельзя найти утех.
Всякая плоть, как одежда, ветшает; ибо от века – определение: «смертью умрешь».
Как зеленеющие листья на густом дереве – одни спадают, а другие вырастают: так и род от плоти и крови – один умирает, а другой рождается.
Всякая вещь, подверженная тлению, исчезает, и сделавший ее умирает с нею.
Блажен человек, который упражняется в мудрости и в разуме своем поучается святому.
Кто размышляет в сердце своем о путях ее, тот получит разумение и в тайнах ее.
Выходи за нею, как ловчий, и строй засаду на путях ее.
Кто приклоняется к окнам ее, тот послушает и при дверях ее.
Кто обращается вблизи дома ее, тот вобьет гвоздь и в стенах ее, поставит палатку свою подле нее и будет обитать в жилище благ.
Он положит детей своих под кровом ее и будет иметь ночлег под сенью ее.
Он прикроется ею от зноя и будет жить в славе ее.
Kes on õnnis?
Õnnis on mees, kes suuga ei libastu ja keda ei piina mure pattude pärast.
Õnnis on mees, kes suuga ei libastu ja keda ei piina mure pattude pärast.
Õnnis on see, keda tema oma hing ei süüdista ja kes ei ole kaotanud lootust.
Hoiatus ahnuse ja ihnsuse eest
Ihnsale mehele ei ole rikkus hea ja milleks kadedale inimesele raha?
Ihnsale mehele ei ole rikkus hea ja milleks kadedale inimesele raha?
Kes kogub iseennast ilma jättes, kogub teistele, ja tema varandust priiskavad võõrad.
Halb iseenese vastu - kelle vastu ta on siis hea? Iialgi ei tunne ta rõõmu oma varandusest.
Ei ole midagi halvemat kui see, et ei raatsita midagi lubada iseenesele, ja see ongi tema pahateo palk.
Kui tema ka head teeb, siis teeb ta seda kogemata, ja lõpuks ta näitab oma kurjust.
Paha on see, kelle silmas on kadedus, kes näo ära pöörab ja teisi põlgab.
Ahnitseja silm ei rahuldu oma osaga, ja nurjatu ülekohus kuivatab hinge.
Kuri silm on kade leivagi pärast ja tunneb puudust omaenese lauas.
Elust tuleb rõõmu tunda
Laps, võimalust mööda tee head iseenesele ja vii Issandale väärikaid ohvreid!
Laps, võimalust mööda tee head iseenesele ja vii Issandale väärikaid ohvreid!
Pea meeles, et surm ei viivita, ja surmavalla lepingut ei ole sulle näidatud!
Enne kui sured, tee sõbrale head, jõudumööda siruta käsi ja anna temale!
Ära keela enesele head päeva ja osa õigest lõbust ärgu mingu sinust mööda!
Eks sinul tule jätta oma töövili teisele ja vaevaga saadu jaotamiseks liisu läbi?
Anna ja võta ja meelita oma hinge, sest surmavallas ei otsita enam mõnu.
Üldisest kaduvusest
Kõik liha vananeb nagu kuub, sest algusest peale on seadus: „Sa pead surma surema!”
Kõik liha vananeb nagu kuub, sest algusest peale on seadus: „Sa pead surma surema!”
Otsekui haljad lehed kaharal puul: ühed varisevad, teised puhkevad - nõnda on ka liha ja vere sooga: üks sureb, teine sünnib.
Kõik tehtu kõduneb ja lõpeb, ja tegija kaob koos sellega.
Tarkuse taotlemise kasust
Õnnis on mees, kes taotleb tarkust ja mõistusega arutleb,
Õnnis on mees, kes taotleb tarkust ja mõistusega arutleb,
kes südames mõtleb tarkuse teedele ja mõtiskleb tema saladuste üle.
Tema järel mine välja nagu piilur ja varitse tema teedel!
Kes tema aknaist sisse vaatab ja kuulutab tema uste ees,
kes peatub tema koja lähedal ja taob telgivaiu tema seinte äärde,
see püstitab oma telgi tema kõrvale ja elab heaolu asupaigas,
see annab oma lapsed tema kaitse alla ja ööbib ise tema okste all:
seal kaitstakse seda meest kuuma eest ja ta elab tarkuse kirkuses.
Итальянский
Языки
Beato l'uomo che non ha peccato con la sua bocca
e non è tormentato dal rimorso dei peccati.
e non è tormentato dal rimorso dei peccati.
Beato chi non ha nulla da rimproverarsi
e chi non ha perduto la sua speranza.
e chi non ha perduto la sua speranza.
A un uomo gretto non va bene la ricchezza,
a che cosa servono gli averi a un uomo avaro?
a che cosa servono gli averi a un uomo avaro?
Chi accumula a forza di privazioni, accumula per altri;
con i suoi beni faranno festa gli estranei.
con i suoi beni faranno festa gli estranei.
Chi è cattivo con se stesso con chi sarà buono?
Certo non godrà delle sue ricchezze.
Certo non godrà delle sue ricchezze.
Nessuno è peggiore di chi danneggia se stesso,
e questa è la ricompensa della sua malizia:
e questa è la ricompensa della sua malizia:
anche se fa il bene, lo fa per distrazione,
e alla fine sarà manifesta la sua malizia.
e alla fine sarà manifesta la sua malizia.
È malvagio l'uomo dall'occhio invidioso,
volge lo sguardo altrove e disprezza la vita altrui.
volge lo sguardo altrove e disprezza la vita altrui.
L'occhio dell'avaro non si accontenta della sua parte,
una malvagia ingiustizia gli inaridisce l'anima.
una malvagia ingiustizia gli inaridisce l'anima.
Un occhio cattivo è invidioso anche del pane
ed è proprio questo che manca sulla sua tavola.
ed è proprio questo che manca sulla sua tavola.
Figlio, per quanto ti è possibile, tràttati bene
e presenta al Signore le offerte dovute.
e presenta al Signore le offerte dovute.
Ricòrdati che la morte non tarderà
e il decreto degli inferi non ti è stato rivelato⊥.
e il decreto degli inferi non ti è stato rivelato⊥.
Prima di morire fa' del bene all'amico,
secondo le tue possibilità sii generoso con lui.
secondo le tue possibilità sii generoso con lui.
Non privarti di un giorno felice,
non ti sfugga nulla di un legittimo desiderio.
non ti sfugga nulla di un legittimo desiderio.
Non lascerai forse a un altro i frutti del tuo lavoro,
e le tue fatiche per essere divise fra gli eredi?
e le tue fatiche per essere divise fra gli eredi?
Regala e accetta regali, e divèrtiti,⊥
perché negli inferi non si ricerca l'allegria.
perché negli inferi non si ricerca l'allegria.
Ogni corpo invecchia come un abito,
⌈è una legge da sempre: "Devi morire!".⌉
⌈è una legge da sempre: "Devi morire!".⌉
Come foglie verdi su un albero frondoso,
alcune cadono e altre germogliano,
così sono le generazioni umane:
una muore e un'altra nasce.
alcune cadono e altre germogliano,
così sono le generazioni umane:
una muore e un'altra nasce.
Ogni opera corruttibile scompare
e chi la compie se ne andrà con essa.⊥
e chi la compie se ne andrà con essa.⊥
Beato l'uomo che si dedica alla sapienza
e riflette con la sua intelligenza⊥,
e riflette con la sua intelligenza⊥,
che medita nel cuore le sue vie
e con la mente ne penetra i segreti.
e con la mente ne penetra i segreti.
La insegue come un cacciatore,
si apposta sui suoi sentieri.
si apposta sui suoi sentieri.
Egli spia alle sue finestre
e sta ad ascoltare alla sua porta.
e sta ad ascoltare alla sua porta.
Sosta vicino alla sua casa
e fissa il picchetto nelle sue pareti,
e fissa il picchetto nelle sue pareti,
alza la propria tenda presso di lei
e si ripara in un rifugio di benessere,
e si ripara in un rifugio di benessere,
mette i propri figli sotto la sua protezione
e sotto i suoi rami soggiorna;
e sotto i suoi rami soggiorna;
da lei è protetto contro il caldo,
e nella sua gloria egli abita.
e nella sua gloria egli abita.